Spasticita

Spasticita je stav zvýšeného svalového napětí. Jejími nejčastějšími příčinami jsou poškození míchy po úrazu, roztroušená skleróza, cévní mozková příhoda, poranění mozku a dětská mozková obrna. Pacient se spasticitou pociťuje při pasivním natahování svalu odpor, který narůstá při zvyšující se rychlosti protažení svalu.

Spasticita může způsobit velké bolesti. Může negativně ovlivňovat každodenní aktivity – spánek, osobní hygienu, oblékání. V některých případech se může naopak stát „výhodou” (tzv. funkční spasticita), kdy umožňuje např. držení hrnku nebo poskytuje oporu při chůzi. V tomto případě hovoříme o pozitivním vlivu spasticity, kterého je možné v těchto těžkých situacích využívat.

Rozvoj spasticity narušuje hybnost, sebeobsluhu, omezuje pacienta při každodenních činnostech, zhoršuje jeho fyzickou zdatnost a může vést k proleženinám, popř. svalovým kontrakturám. Následky pocítí nejenom sám nemocný, ale i jeho blízcí.

Možnosti léčby:

  1. farmakologická léčba
    K léčbě se využívají léky, které působí v mozku a způsobují uvolnění svalů.
    • centrální myorelaxancia (baklofen, tizanidin, tolperizon)
    • benzodiazepinové přípravky
    • botulotoxin A (u periferní blokády např. na končetinách, krku atd.)
  2. nefarmakologická
    • rehabilitace
    • fyzioterapie
    • chirurgická léčba

V posledních letech se velmi úspěšně rozvinula neuromodulační léčba, která využívá stimulaci míchy a jejích struktur a aplikaci léčiv intratekálně (do mozkomíšního moku).